Zámek Zásmuky
První zmínka o Zásmukách je z roku 1285, kdy zde stála tvrz vladyky Sulislava ze Zásmuk, kuchmistra královrny Guty, manželky Václava II. Část tvrze je v objektu zámku dodnes zachována. Páni ze Zásmuk zde sídlili do konce 15.století. K tvrzi přiléhala románská kaplice z 10. stol. Ta byla stržena r.1902 a na jejím místě postaven dnešní farní kostel. Jméno Zásmuky je předslovanského původu a nelze jej vyložit.
Roku 1533 koupil tvrz Adam z Říčan, hejtman Kouřimského kraje, a přestavěl ji na renesanční zámek čtvercového půdorysu s otevřenými arkádami do nádvoří. V bývalém obranném příkopu zbudoval rozlehlé konírny a v patře nad nimi patrně divadlo. Poddanskou ves Zásmuky povýšil na město a obdařil městským znakem. Syn Zdislav Říčanský panství zadlužil.
Panství bylo prodáno r.1583 soudní komorou Janu Vchynskému z Vchynic /Kinský/. Jan Vchynský, karlštejnský purkrabí, byl odpůrcem Rudolfa II. a celá rodina se velmi angažovala ve stavovském povstání r.1618 a následných bělohorských událostech.
30.letá válka těžce poznamenala zdejší kraj. Město i okolní vesnice byly několikrát zpustošeny, některé vesnice zanikly, 60% obyvatelstva zahynulo. V té době koupil panství válečný zbohatlík Václav Michna z Vacínova a za rok, roku 1637, jej vyměnil s Janem Rudolfem ze Šternberka.

Významnou osobností rodu byl Adolf Vratislav ze Šternberka (kol.1653), nejvyšší purkrabí království českého. Přestavěl zámek v duchu raného baroka a zvýšil jej o věž. V místech bývalého opevnění zřídil park, hospodářské budovy s mohutnou věží a vstupním portálem s rodovým znakem svým a znakem manželky Anny Slavatové.
Na počátku l9.stol. za Františka Josefa Sternberga byl zásmucký zámek opraven, zčásti byly zazděny nádvořní arkády a obnoveny fasády, zámecká věž zakončená cimbuřím věž se vstupním portálem zakončena kamenným zábradlím.
K posledním úpravám zámku došlo roku 1903 za Leopolda Stérnberga, dědečka nynější majitelky. Byly zmodernizován zámecké interiéry, opraveny střechy a fasády a zámecká věž dostala opět stanové zastřešení.
Jeho syn Leopold Sternberg (1896-1957) bojoval v I.svět. válce jako důstojník jezdectva. Na Bukovině byl těžce raněn, dostal zlatou a stříbrnou medailí za hrdinství. V roce 1929 se oženil s.Cecilií Reventlow-Criminil a žil s ní na zámku v Zásmukách, kde významně vylepšil hospodářství. Po smrti otce v roce 1937 přesídlil do Častolovic, aby se jako nejstarší syn ujal správy rodinného svěřenství.
Za II.svět.války, během německé okupace, roku 1942 byla na celé panství uvalena "vnucená správa", protože majitel Leopold Sternberg odmítl přijmout německé státní občanství. Do Častolovic se nastěhoval německý správce, v zásmuckém zámku byl umístěn archiv zbraní SS. Po válce r.1945 byl majetek Sternbergům vrácen, ale již roku 1948 bylo panství znárodněno.

Zásmucký zámek byl r.1949 předán čs.armádě. Ta zde umístila vojenské sklady. V důsledku neobjasněnó nedbalosti vznikl v roce 1982 požár ve velkém sále, který se vinou organizačních zmatků rozšířil po celém severovýchodnim křídle budovy. Vyhořelý zámek zůstal neopraven a dále chátrající až do roku 1992, kdy jej restituovala dědička Diana Sternbergová.

V současnosti se snaží Diana Sternbergová uvést hospodářství do chodu, aby tím zajistila prostředky na opravu a údržbu obou zámků, jak zámku v Častolovicích tak v Zásmukách. Častolovický zámek by se měl, podle jejího přání, stát příjemným místem odpočinku a zábavy pro širokou veřejnost. Expozici zámku doplnila a rozšířila v souladu s myšlenkou ukázat návštěvníkům, jak asi v minulosti vypadal život na zámku. Tím se snaží vzdát dík svým rodičům, kteří toto místo měli velmi rádi, ale bohužel se návratu nedožili.
V zásmuckém zámku se začalo od základního statického zajištění. Uvedení zámku zpět do života si vyžádá ještě mnoho úsilí a finančních nákladů. V areálu zámku jsou gotické klenby a portály, velké renesanční konírny, barokní umělá jeskyně - grotta. Budovu zámku obklopuje park a bývalá obora s rybníky, je zachováno část středověkého opevnění s parkánem.